Pracovní návyky a zlozvyky

Pracovní kultura v Česku je zajímavou směsicí tradic, moderních trendů a specifických zvyků, které formují každodenní pracovní život téměř každého z nás. Od kuřáckých přestávek až po odjezdy za prací do zahraničí – pracovní návyky jsou prakticky stále aktuálním tématem. Podívejme se blíže na některé návyky a zlozvyky, které možná formují i váš přístup k zaměstnání.

Jak by měl vypadat ideální zaměstnanec?

Říká se, že Češi jsou pracovití a toto tvrzení ani nechceme zpochybňovat. Jak ale vypadá ideální zaměstnanec podle zaměstnavatelů? K nejčastějším požadavkům patří flexibilita a ochota přizpůsobit se, kreativita při řešení problémů, smysl pro týmovou práci a ochota učit se. Máte-li tyto danosti, najít si práci pro vás určitě nebude problém.

Na druhé straně ale můžete narazit i na to, že v příkrém kontrastu se seznamem požadavků bude výše nabízeného platu. Rozpočty zaměstnavatelů na některé pracovní pozice nejsou zrovna štědré a mzdy obecně nerostou tak, jak bychom si mnozí představovali. Dosáhnout dobrého platu je proto stále spíše o vyjednávacích schopnostech či známostech než o poctivé a kvalitní práci.

Kuřácké pauzy jako pracovní porady

Kdo nechodí s kolegy na kuřácké přestávky, nic se nedozví. Takové nepsané pravidlo stále ještě platí v mnoha pracovních kolektivech. Jeden z nejrozšířenějších zlozvyků jednoznačně ovlivňuje produktivitu, přičemž v mnoha firmách jsou kuřácké přestávky tiše tolerovány. Jen si představte, že každých 5 minut si uděláte denně takovou pauzu alespoň čtyřikrát a hned vám vyjde, že za pracovní den takto „prokouříte“ 20 minut. Určitě je pak na místě otázka, zda je tolerování kuřáckých přestávek a jejich započtení do pracovní doby férové vůči nekuřákům.

Na některé profese se stále díváme přes prsty

Nedávná pandemie a s ní související opatření nám připomněly, že existují profese, bez kterých by naše společnost prostě nemohla fungovat. Přesto se stále na mnohé z nich díváme přes prsty. Ze všech jmenujme zejména zdravotní sestry, zaměstnance v obchodech nebo učitele. Tyto profese jsou nejenže nedostatečně ohodnoceny po finanční stránce, ale bohužel stále i po té společenské.

Nezaplacené faktury (nejen) ve stavebnictví

Pracující, kteří jsou živnostníky mají často problém s neproplacenými fakturami. Bohužel, v Česku je neplacení faktur včas pomalu až národním sportem, což sebou přináší řadu dalších negativních jevů. Živnostník, který nedostal za odvedenou práci zaplaceno může sám spadnout do dluhové pasti a finančních problémů, které mohou představovat až existenční ohrožení.

Ve stavebnictví ale i mnoha jiných službách, ve kterých je dodavatelem služby živnostník pro větší společnost, se stále vyskytují případy, kdy nedostanou zaplaceno včas, případně v řádné výši. Přestože řešením je i mimosoudní vymáhání pohledávek, jde o zbytečně nepříjemné situace, kterými by se nemusel nikdo zabývat, kdyby byla platební disciplína na vyšší úrovni.

Odliv mozků do zahraničí a nezájem mladých o řemesla

Na závěr se zaměřme na dva fenomény, které právě za uplynulé roky výrazně formují náš trh práce, přestože se ještě netýkají samotných pracujících. Už několik let totiž čelíme vážnému problému, který spočívá ve zvýšené míře odchodu studentů středních škol na zahraniční vysoké školy.

Takovému fenoménu se říká „odliv mozků“, přičemž v této nelichotivé statistice nám patří přední příčky. Druhým problémem, kterému kromě „odlivu mozků“ čelíme je i klesající zájem o odborné střední školy. Statistiky ukazují, že stále méně mladých lidí se rozhoduje pro studium řemesel a technických oborů. Tento trend má však vážné důsledky, jako například nedostatek kvalifikované pracovní síly ve vybraných odvětvích.